 
        						        						                          							
												
											
										
										
					
				| edice | WALT | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| rok vydání | 2013 | ||||||||||
| vydání | 1. | ||||||||||
| Zobrazit více
 | |||||||||||
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
Pokud knihu vlastníte, můžete ji nabídnout.
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
(reklama)
Sbírka Terezy Riedlbauchové je složena ze dvou oddílů, které však přes protikladné názvy spolu úzce souvisejí. V obou z nich totiž autorka zachytila podstatu svých životních zkušebností, byť se odehrávají v jiném prostředí. Praha a Paříž se tu stávají hlavním jevištěm, v němž se odrážejí básnířčiny většinou temné stavy duše, kombinované se záznamy snů či s deníkovými poznámkami. Zřetelně tu lze třeba rozpoznat hořkost a smutek, vyvěrající ze ztráty pražské trvalé adresy, z domu, který všichni opustili / a který opuštím i já. Bolestně působí i vzpomínka na básnířku Violu Fischerovou, průsaky jakési tíživé minulosti, zpřítomnění nicoty a pochybností. V autorčiných pochmurných sděleních už vůbec nic není jisté: v jednom z nich dokonce lakonicky oznamuje Nejraději objímám smrt a zdá se, že směřuje k naprosté vnitřní rezignaci. A tak záplava tíživých emocí je teprve v závěru odlehčena představou, že v dosud nedosažitelných výškách je umístěna zahrada, v níž zůstaly zamčeny květy nepoznaných barev / a nepoznaných vůní. Je možné, že až od ní budou nalezeny klíče, vnímání světa kolem, dějů a událostí se přece jen zbaví nánosů trpkosti i černých kontur a stane se poněkud laskavějším i vlídnějším.
Přidejte svou recenzi a pomozte dalším čtenářům
Tuto knihu zatím nikdo nekomentoval.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlašte.
								
													
	
	
				
	
								
				
				
				
				
					
(reklama)