Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách 13.

Milan Mysliveček

Série Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách

• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí Čech, Moravy a Slezska 19.
• Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí Čech, Moravy a Slezska 20.
• Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí Čech, Moravy a Slezska 21.

nakladatel	Chvojkovo nakladatelství
rok vydání	2020
vydání	1.
místo	Praha
stran	63
rozměry	30 cm
ISBN	978-80-86183-83-1 (váz.)

V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy. Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání. Jejich severočeské državy získal po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna. Mocný vojevůdce učinil z Frýdlantu středisko svého vévodství. Časem se však z tohoto nejistého a vzdáleného místa přesunul blíž do středu země. S rodem pánů z Valdštejna je spjato mnoho hradů a zámků v podhůří Krkonoš a v horním povodí řeky Jizery. (Návarov, Nístějka, Štěpanice, Vranov, Svijany, Hrubá Skála, Lomnice nad Popelkou, Hostinné, Horní Braná, Fořt a další). Nalezneme zde též i původní rodové sídlo, hrad Valdštejn. Jihovýchodně od města Turnova se rozkládá romantická skalnatá krajina přezdívaná „Český ráj“. Symbolem této oblasti je z daleka viditelné skalní dvojvěží, zřícenina hradu Trosky. Ve 14. století jej založili páni z Vartenberka, jejichž sídla jsou roztroušena po celých severovýchodních Čechách. Jedním z nich býval též renesanční zámek Hrubý Rohozec, o který větev Vartenberků přišla po Bílé Hoře. Barokně a pseudoslohově zámek přebudoval francouzský hraběcí rod Desfours. Jiní Francouzi, knížata Rohanové, přestavěli do dnešní novogotické podoby nedaleký zámek Sychrov. Bohaté Frýdlantsko a velkou část Jizerských hor získali po Valdštejnově násilné smrti v Chebu Gallasové. Jejich nástupci, Clam – Gallasové hrad i zámek Frýdlant upravili do dnešní klasicistní a romantické podoby.