Anička, mluvící potok a další chovanci ústavu paní Majerové

Petr Koťátko, ilustrace Eva Koťátková

Anička je batole žijící v domě, který v minulosti sloužil jako sirotčinec. Spolu se dvěma pejsky a želvím mládencem je vtažena do minulosti, kdy v ústavu pro opuštěné děti vládla přísná paní Majerová a její domácí řád. Čas ale neplyne lineárně, jak jsme zvyklí, časoprostor se prolíná a Aniččiny příběhy se překrývají. Běžný život batolete se proplétá s příběhy sirotků. Věci, zvířata, voda, dřevo ožívají a mluví lidskou řečí. K poetičnosti příběhu přispívají také verše, kterými Veverčák "vysvětluje" situaci, černobílé fotografie starého domu, kde se příběh odehrává i jemné a snové ilustrace.