Já, Voayer

Mário Petreje

Životní zážitek ze stvoření světové Výstavy skutečných nahých žen. Jsem táta. Žiji v dluzích. Mám několik vztahů s exekutory a věřiteli. Spím střídavě v kanceláři na zemi a u kamaráda. Rok 2016 byl pro mě zlomový. Kašlu na to, co si o mne a o mém živote myslí lidé. Chci žít svůj život! Poprvé v živote pořádám veřejnou akci, a to hned obrovských rozměrů. Výstava skutečných nahých žen. První na Slovensku. Trvala jen 12 hodin a přišlo si ji prohlédnout více než 700 návštěvníků. Jsem organizátor roku? O dva měsíce, v prosinci, pořádám druhou . Třídenní. V budově bez topení, s podaným trestním oznámením na krku, vyraženou elektřinou v části Starého města a zakouřenou polovinou pěší zóny. Neuspěla! Zadlužil jsem se ještě víc. Vyhrožují, chtějí škodit, chtějí mě zničit. Jak snadné by bylo ukončit to… nič pro mne. Nikdy se NELITUJI! Zaháním také myšlenku žít či nežít. Nehledám výhovory, vidím řešení! Mám se rád. Nevzdávám se... V letech 2017 a 2018 překračuji nejen své ale i hranice našeho státu. Pořádám výstavy v české metropoli, v Praze. Tentokrát každý den nové ženy. Ta poslední trvala až pět dní a byla v galerii světoznámého Tančícího domu, kde touží vystavovat nejeden světový umělec.