| jazyk | česky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| rok vydání | 2015 | ||||||
| vydání | 1. | ||||||
Zobrazit více
|
|||||||
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
(reklama)
Kniha je založena na osmiletém terénním výzkumu bulharských Karakačanů, což jsou bývalí kočovní pastevci Balkánu. Tato skupina byla vždy silně uzavřenou a romantizovanou sociální formací. V 60. letech je zkoumal slavný britský antropolog John Campbell a jeho studie jejich sociální organizace se řadí mezi klasiky sociálně antropologické knihovny. Od té doby se však životní styl Karakačanů výrazně změnil. Během procesu kolektivizace byla konfiskována jejich stáda a Karakačani byli nuceně usazeni. Tato kniha se zabývá otázkou, co se stalo s Karakačany po usazení a zaměřuje se konkrétně na v Bulharsku žijící část této etnické skupiny. Po usazení začali Karakačani migrovat za prací do Řecka, začali se věnovat podnikání a někteří se i vrátili k pastevectví, dnes už ale v moderním, usedlém, z evropské unie dotované stylu. Díky tomu, že jako velká skupina usedající naráz měli možnost vystavět si během období socialismu vlastní čtvrtě na okrajích měst a vesnic. Tyto čtvrtě, vzniklé prakticky „na zelené louce“, tak mohou krásně odrážet principy jejich sociální organizace, s minimem vnějších omezení. Základem jejich společenského uspořádání je „dům“ jako několikagenerační rodinná jednotka. Tyto „domy“ pak vytváří mezi sebou větší kooperativní jednotky – jakási spřátelená sousedství (komšilăk), která jsou založená na spojení mezi bratry a bratranci, jejichž domy jsou ne překvapivě vedle sebe nebo v těsné blízkosti. Systém sociální organizace je také komunikován skrze pojmenovávání a sdílení jména.
Přidejte svou recenzi a pomozte dalším čtenářům
Tuto knihu zatím nikdo nekomentoval.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlašte.
(reklama)