Pupek světa a slinivka břišní Pražské povídky
| jazyk | česky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| rok vydání | 2026 | ||||||
| vydání | 1 | ||||||
Zobrazit více
|
|||||||
Prodám tuto knihu
Tuto knihu nabízí
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
stav: viz dále
Pavel Mervart, 2026. Strany 240. Vazba: vázané
| kniha | 436 Kč |
| Česká pošta (doporučená zásilka) | 129 Kč |
| Zásilkovna | 75 Kč |
| Balíkovna | 65 Kč |
Sháním tuto knihu
1 zájemce
Pokud knihu vlastníte, můžete ji nabídnout.
Sháním tuto knihu
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
(reklama)
Popis knihy
Po knize pražských básní Kostel pro kuřáky vydává Sylva Fischerová knihu pražských povídek. Motto Ivana Diviše: Je to zem uzamklá ne snad na deset západů, ale ta, která nemíní komunikovat v domnění, že je pupkem světa. Ale ona není pupkem, je jeho slinivkou břišní, orgánem, na který lépe nesahat. platí podle ní nejen pro celou zemi, ale i pro její metropoli. Čteme tu pražské obrazy i příběhy – ty ikonické, jako v povídce Lego Staroměstského náměstí, i ty méně ikonické, jako je firemní večírek na parníku na Vltavě, celá Velká Praha (včetně Zbraslavi a Točné), je tu ale i scénka z pražského literárního života stejně jako minulé životy v podání pražské kadeřnice anebo snaha zodpovědět obligátní otázku: kde vlastně končí Žižkov a začínají Vinohrady. Natrefíme i na traktát o trhlinách, a jedné z postav se v noci zdá o modré čočce… Není to místy lehké čtení – protože tahle matička má drápy. A její obyvatelé taky. Pro povídky jsou příznačné rozmanité narativní strategie, s cílem představit Prahu a proměny jejího genia loci ve dvacátém a jednadvacátém století z různých, navzájem odlišných úhlů pohledu. „Jenom podle našeho pojetí času tomu říkáme Poslední soud, vlastně je to stanné právo. To je přece jasné, vám i mně. Stejně tak zlu nemůžeme splácet po částech – není část tam, kde je jenom celek – a stejně to pořád zkoušíme. Jako hlupáci si myslíme, že před zlem můžeme mít tajnosti,“ vysvětluje Kafka Einsteinovi. „A víte vůbec, že v naší synagoze žije zvíře, které vypadá jako kuna?“ „Nevím, protože do synagogy nechodím,“ odpoví Einstein. Když jsem z okna vlaku uviděla na budově nádraží nápis PRAHA-ŠTĚNICE, okamžitě jsem vystoupila, i když jsem měla původně namířeno jinam. Wosud je železny knjez.
Recenze
Přidejte svou recenzi a pomozte dalším čtenářům
Tuto knihu zatím nikdo nekomentoval.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlašte.
Nahlásit chybu u této knihy
Antikvariát Restorio
(reklama)
(reklama)
