Výstřel Metelice ; Staniční dozorce

Alexandr Sergejevič Puškin, překlad Bohumil Mathesius

Tři z "Povídek Bělkinových", jimiž se P. stal zakladatelem ruské realistické novely. Přes dobovou oblibu "vznešených" themat, oslavujících samoděržaví, líčí v nich s účastí život všedních lidí, nižších důstojníků a drobných úředníků, a realistickým a střízlivým pojetím příběhů se vysmívá prázdnotě sentimentálních salonních námětů. - Výstřel: Příběh o býv. husaru, neomylném střelci, který v souboji odmítl střílet na protivníka, pohrdajícího životem, a přichází ránu vrátit měsíc po jeho svatbě. Nestřelí opět, když vidí, jakou hrůzu nyní v protivníkovi představa smrti vyvolala. - Metelice: Tajný sňatek milencům překazí metelice, ve které ženich zabloudí a nepřijede k obřadu. Po čtyřech letech zármutku by dívka byla ochotna provdat se za jednoho z důstojníků, který je však ženat. Vysvětlí se, že před lety zabloudil ve vánici k její tajné svatbě, při níž vedle omdlelé nevěsty ze žertu nahradil nepřítomného ženicha, a že jsou již dávno manžely. - Staniční dozorce: Vyprávění o přednostovi stanice, jehož dceru projíždějící husar unese do Petrohradu. Otec umírá utrápen představami, že jeho dcera žije jako všechny svedené a opuštěné dívky ve velkoměstě, ve skutečnosti však se svým únoscem žije Duňa řádným a šťastným rodinným životem.