Rudolf Kopecký: Vzpomínky starého novináře „Proti Benešovi, nacistům a komunistům“
| jazyk | česky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| rok vydání | 2018 | ||||||
| vydání | 1 | ||||||
Zobrazit více
|
|||||||
Prodám tuto knihu
Tuto knihu nikdo nenabízí
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
Sháním tuto knihu
Knihu zatím nikdo neshání
Sháním tuto knihu
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
(reklama)
Popis knihy
Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných "Vzpomínky starého novináře" od počátku 60. let až do své smrti. Jedná se o osm dílů o 2350 stranách strojopisu, v nichž autor velmi čtivou formou popisuje dětství, mládí, studia, život v Rakousko-Uhersku, osobnosti, události, aféry první republiky, dále činnost v zahraničním vojsku za druhé světové války a konečně i různé aspekty poúnorového exilu, které ani v odborné literatuře nebyly detailně rozebrány. Kopecký píše kritickým pohledem, netají se odmítavým postojem k Edvardu Benešovi, přináší zase jiný, unikátní úhel pohledu na moderní československé dějiny. Vzhledem k enormnímu rozsahu nebyly Kopeckého paměti dosud publikovány. Cílem projektu je vydat nejzajímavější kapitoly pamětí, opatřené poznámkovým aparátem a medailonky vybraných osobností. Kniha bezpochyby vzbudí zájem odborné i laické veřejnosti, vyvolá řadu diskusí a kontroverzí. Rudolf Kopecký (vl. jménem Kauders), syn prodavače, se narodil v Praze 27. prosince 1893. Studoval na Technické univerzitě v Praze, avšak studia nedokončil, protože byl odveden do rakouské armády. Během 1. světové války Kopecký chvíli sloužil na ruské frontě, ale kvůli zranění strávil většinu války rekonvalescencí. V samostatném Československu pracoval pro periodika Tribuna, Čas a Národní listy, politicky se hlásil k národně demokratické straně Karla Kramáře a tedy do "protihradního" tábora. Byl také aktivním svobodným zednářem a angažoval se v budování československého svobodného zednářství po roce 1918. Významně se zapojil do hnutí "Volná myšlenka", které spoluvytvářel. Na jaře 1939 se přidal k zahraničnímu odboji v Polsku, Rumunsku, ve Francii a konečně ve Velké Británii, kterou již neopustil. Rozešel se s koncepcí Edvarda Beneše a odmítal příklon k Sovětskému svazu, pročež se ani po konci druhé světové války nevrátil domů. Z Londýna otevřeně kritizoval poválečné poměry v Československu, vydával čtrnáctideník Národ, založil skromný think-tank a informační centrálu Czech Liberal Information Service, kde se mělo soustřeďovat jádro národních demokratů, které zamýšlel obnovit jako politickou stranu v těžkých podmínkách exilu. Podílel se na československém vysílání BBC, přispíval do celé řady pravicově orientovaných exilových tiskovin. Zemřel v Londýně 25. listopadu 1981.
Recenze
Přidejte svou recenzi a pomozte dalším čtenářům
Tuto knihu zatím nikdo nekomentoval.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlašte.
Nahlásit chybu u této knihy
Antikvariát Restorio
(reklama)
(reklama)
