Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek

Václav Šedivý

Jan Vítězslav Dušek se narodil 8. června 1891 v Makově u Tábora. V letech 1905–1909 vystudoval C. a k. odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší, od­­dělení pro sochaře. Zbytek roku 1909 strávil na praxi ve Vídni a Štýrském Hradci. V letech 1910 až 1911 se zkoušel samostatně uchytit v Praze. Roky 1912 až 1914 prožil jako zaměstnanec v různých vídeňských ateliérech. Během 1. světové války sloužil u 75. pě­ší­ho pluku v Haliči a v Debrecíně. Demobilizován byl koncem roku 1919. Od ledna 1920 se usadil v Táboře. V září 1921 začal Dušek studovat na pařížské Académie de la Grande Chaumière u pro­fe­sora Émile-Antoine Bour­del­la, žáka Augusta Ro­dina. V Paříži Dušek poprvé pobyl je­den a půl roku, následovalo pět krátkých zájezdů v pozdějších létech, kdy se zdržel vždy 2–3 měsíce. České biografie uvádějí, že v roce 1922 souběžně studoval na pařížské Eco­le du Louvre v oddělení Historie Générale des Arts. Na jaře 1931 obdržel sti­pen­di­um od ministerstva národní osvěty pro studium v Britském museu v Londýně. Pra­vi­del­ně podnikal delší studijní zájezdy do ciziny – do Itálie, Německa, Chorvatska, Bel­gie.