Matka

Maxim Gor'kij, překlad Vlasta Borek, předmluva Josef Pospíšil

bibliografickou poznámku [napsal] J. Kadlec

Všechna vydání

1978, Odeon
1973, Krajská knihovna
1970, Práce
1957, SNDK
1957, Svět sovětů
1955, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
1952, Svoboda
1951, Mír
1951, Družstevní práce
1951, Svoboda
1951, St. nakl. dětské kn.
1950, Naše vojsko
1950, Svoboda
1949, Svoboda
1948, Svoboda
1947, Svoboda
1946, Svoboda
1946, Nakladatelské družstvo Máje
1945, Svoboda
1937, Jan Fromek
1925, Antonín Svěcený
1908, Tiskový výbor Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické

nakladatel	Svoboda
edice	Spisovatelé Sovětského svazu ; sv. 1
rok vydání	1951
vydání	8. vyd., ve Svobodě 7. autoris.
jazyk	česky
místo	Praha
stran	327
rozměry	8°

"Léta stolypinské reakce se zvláště vyznačovala zákeřnými útoky četnictva a policie, carských provokatérů a černosotněnských násilníků proti dělnické třídě. Represivními opatřeními však ztrpčovali život dělnictvu nejen carští pochopové. V tomto směru nezůstali za nimi ani továrníci a zaměstnavatelé, kteří zvláště stupňovali útok proti dělnické třídě v letech průmyslové deprese a růstu nezaměstnanosti." (Dějiny VKS(b). Děj románu čerpá z této temné doby: Prostá a negramotná žena jen nejasně chápe revoluční myšlenky. Sobecké mateřství však pomalu ustupuje bojovému zanícení, do něhož se mísí mateřská hrdost nad tím, že její syn - revolucionář vede dělnické zástupy, matka se stává oddanou a obětavou členkou illegální skupiny. Příběh "Matky" končí tak, jak za tehdejších podmínek skončit musil - rozbitím revoluční organisace a odsouzením jejích příslušníků. Ale kniha je prostoupena silným a neochvějným optimismem ve vítězství proletariátu