Přej mi domov

Kay Bratt, překlad Jaroslava Novotná

Hladový a toulavý pes. Tak to je poslední věc, kterou Kara Butterová potřebuje – starat se o další hladový krk. Stojí sama u silnice uprostřed státu Georgia, batoh na zádech a pár dolarů v kapse. Vydala se na cestu bez cíle a vlastně ani neví, co hledá. Prostě jenom jde. Ještě netuší, že ve skutečnosti hledá samu sebe a ten chlupatý a zanedbaný tulák u jejích nohou se brzy stane jejím nejlepším a nejvěrnějším přítelem. Kara se rozhodla, že opustí svůj dosavadní život, který není právě růžový. Putování z jedné pěstounské péče do druhé spolu s jejím dvojčetem Hanou, protloukání se životem z jednoho podřadného zaměstnání do dalšího a bezútěšné vyhlídky do budoucna – to rozhodně nevypadalo na život v bavlnce. Systém ji naučil, že nemá důvěřovat cizím lidem a že se musí postarat především sama o sebe. Její cesta se však odvíjí velmi podobně jako její život – zcela neočekávaně.