Jak jsem zabila maminku

Olga Walló

Svoboda začíná tam, kde končí příběhy. Příběh lidské bezmoci a nedorozumění. Román je volnou součástí rodinné ságy Věže Svatého Ducha, v níž se zřetelně prolíná realita s fikcí. Kompozice románu je vystavěna ve třech rovinách, které mezi sebou vedou bezohledný dialog. V prvé se shledáme s vypravěčkou a prostředím, které známe z předchozího románu Kráčel po nestejně napjatých lanech. Z přeintelektualizovaného dítěte vyrostla mladá žena, která to má těžké hlavně sama se sebou. Jsou šedesátá léta. Druhá je pronikáním pod povrch dlouhého psychoanalytického vztahu v letech osmdesátých a devadesátých. Mladá žena stále nechce dospět. Ve třetí rovině se ocitneme na hranicích Chile a Argentiny, kde se jí groteskně otvírá možnost žít tak, jak o tom vždycky snila. Uzavírá se tak historie selského rodu, který tvrdošíjně mířil do úplné zkázy...