Cesta

Otec předává své zkušenosti synovi. Učí ho morálce a hodnotám, ale sám se jimi často neřídí. Chlapec je citlivý, vnímavý, chce pomáhat. Svět je pustina. Zmizela zvířata i rostliny. Přežívají poslední lidé. Je stále větší zima, v noci tma, ve dne šero. Ticho, vítr. Marnost. Lidský svět v troskách. Tlupy těch, co ztratili lidskost. Vlečou otroky, mučí je, zabíjejí. Jedí.Otec a syn stále míří na jih. Ten představuje nejistou naději, která však slábne. Přesto putují, jako ptáci za teplem. Otec pomalu umírá, ale kvůli chlapci se snaží vydržet, dovést ho co nejdál.Vztah mezi otcem a synem je silný, přesto je mezi nimi velká propast. Muž ještě zažil opravdový svět, syn už jen to, co z něj zbylo. Nemůže porozumět, ale snaží se. Známé mezigenerační nepochopení. Zároveň snaha přiblížit se. Konec knihy je stručný, otevřený novému příběhu. Otec uspěl, vychoval ze syna člověka.

Román nejuznávanějšího současného amerického spisovatele o existenci člověka, lidstva, civilizace, planety Země.
Po úspěšném „morálním thrilleru” Tahle země není pro starý přichází tento americký spisovatel se „sci-fi”, přičemž uvozovky jsou i tentokrát velmi na místě.
Za tento román autor obdržel v roce 2007 Pulitzerovu cenu.

Svět bez boha, tvrdý, krutě kontrastující s nejjemnějšími záchvěvy lidskosti. Jímavé, nepochopitelně krásné svou krutostí. Dotkne se Vás a svět už nikdy nebude stejný, jako byl.

Text komentáře se nezobrazuje, protože porušuje pravidla.