| jazyk | česky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| rok vydání | 2019 | ||||||
| vydání | 1 | ||||||
Zobrazit více
|
|||||||
Nabízení knih k prodeji je dostupné pouze registrovaným uživatelům s ověřeným číslem mobilního telefonu. Zaregistrovat
stav: viz dále
2019 Stav: Velmi dobrý
| kniha | 406 Kč |
| Zásilkovna | 69 Kč |
| osobní předání – Liberec I-Staré Město (Liberec) | 0 Kč |
| Jakmile bude Vaše objednávka připravena k vyzvednutí na naší prodejně, přijde Vám výzva k jejímu vyzvednutí formou sms. Tímto mnohokrát děkujieme za Vaši trpělivost a těšíme se na viděnou. Antikvariát Avion | |
Jakmile knihu někdo nabídne, dáme vám vědět.
(reklama)
Studie se vyrovnává s absentující historiografií nezávislé výtvarné scény v období normalizace (1968–1989) a zkoumá výtvarné umění a jeho subverzní roli ve vztahu „politika a umění“. Je kritická vůči současným snahám v rámci dějin umění, teorie kultury a historie popírat nebo zkreslovat normalizační minulost. Autor v ní klade celou řadu otázek. Například jak komunistický režim institucionálně definoval „zakázané“ výtvarné umění? Podle jakých kritérií represivní složky určovaly „co“ a „koho“ zakazovat, střežit a hlídat? Jak se samotné umělecké instituce, například výtvarné školy podílely na potlačování umělecké novosti a individualismu? Jakým způsobem obchodoval komunistický režim se „zakázaným uměním“? Dotýká se i tabuizované otázky, jak důležitou roli hráli sami výtvarní umělci a teoretici umění, kteří spolupracovali s tajnou policií. Kniha se v rámci teoretické diference mezi textem a obrazem, mezi skripturální a skulpturální kulturou snaží v závěru vysvětlit jednu normalizační výtvarnou záhadu: Proč se komunistickému režimu nepodařilo potlačit žádný západní umělecký směr s výjimkou jediného, u něhož je předpoklad vytváření ženské umělecké subjektivity a identity?
Přidejte svou recenzi a pomozte dalším čtenářům
Tuto knihu zatím nikdo nekomentoval.
Pro přidávání komentářů se prosím přihlašte.
(reklama)