Siréna

Marie Majerová, předmluva A. M. Píša

Všechna vydání

1986, Československý spisovatel
1982, Československý spisovatel
1982, Dilia
1975, Československý spisovatel
1970, Práce
1965, Československý spisovatel
1960, Československý spisovatel
1959, Mladá fronta
1956, Československý spisovatel
1953, Československý spisovatel
1952, Svoboda
1952, Naše vojsko
1951, Družstevní práce
1951, Svoboda
1950, Práce
1950, Práce
1949, Melantrich
1949, Melantrich
1949, Melantrich
1947, Melantrich
1946, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina: Zdeněk Reimann
1946, Státní výroba celovečerních filmů, výrobní skupina: Zdeněk Reimann
1945, Melantrich
1936, Čin
1935, Čin

nakladatel	Svoboda
edice	Spisy Marie Majerové ; sv. 14
rok vydání	1952
vydání	13. (zde.2.)
místo	Praha
stran	384
rozměry	21 cm

Román, zpodobňující jak zapadlé venkovské Kladensko se stává objevem uhlí a budováním moder. železář. pecí průmyslovým centrem. Vpád průmysl. výroby neproměňuje pouze tvářnost zasněného kraje lesů, ale i ráz a rozvrstvení obyvatel: z chalupníčků, podruhů, drvoštěpů jsou námezdní dělníci, poddanství vůči vrchnosti je vystřídáno rostoucím třídním uvědoměním, procitajícím pocitem solidarity, odporem proti bezpráví. Průběh tohoto procesu autorka vývojově ztypisovala na osudech čtyř generací Hudců. Jejich praotec původně uhlíř a hutník, příšel na Kladno v jeho průmysl. počátcích, doufaje tu uplatnit své nadání vynálezce; ale přesvědčí se, že kapitalist. režimu je technický pokrok pouze věcí zisku. Jeho syn, zvaný Pepek-frajer, je lehkomyslný nejen po matce, ale i z ovzduší průmyslové konjunktury, která ukolébává dělníky, zatím co podnikatelé utužují svou moc nad nimi. Teprve třetí Hudec zplna okouší dělnické bídy: v jeho postavě M.M. ztělesnila úděl dělníka v kapitalistickém otroctví, trpícího nezaměstnaností, ale podílejícího se již živě na organizačních počátcích dělnic. hnutí, dělnic. stávkách a bojích. Čtvrtá generace Hudců za 1. svět, války, kdy se román uzavírá, teprve nastupuje ...