Pohorská vesnice Povídka ze života lidu venkovského

Božena Němcová, doslov Vítězslav Rzounek

Všechna vydání

2008, Tribun EU
1996, Knižní klub
1984, Československý spisovatel
1981, Československý spisovatel
1973, Albatros
1964, SNKLU
1962, Státní nakladatelství krásné literatury a umění
1958, SNDK
1956, Mladá fronta
1954, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
1952, Československý spisovatel
1951, Československý spisovatel
1951, Mladá fronta
1950, Brázda
1946, A. Böhm
1942, Gustav Petrů
1942, Václav Pavlík
1942, I.L. Kober
1941, Jos. R. Vilímek
1941, L. Mazáč
1940, L. Mazáč
1940, František Strnad
1940, Josef Hokr
1939, L. Mazáč
1939, Česká grafická Unie
1939, L. Mazáč
1938, Karel Hloušek
1938, Jindřich Bačkovský
1937, Ed. Menšl [nást. Arnold Böhm]
1936, I.L. Kober
1935, Vojtěch Šeba
1934, Rudolf M. Rohrer
1932, L. Mazáč
1932, Česká grafická Unie
1932, Česká grafická Unie
1930, Vojtěch Šeba
1928, Kvasnička a Hampl
1928, Kvasnička a Hampl
1928, J. Otto
1927, Fr. Borový
1926, L. Mazáč
1926, Česká grafická Unie
1925, I.L. Kober
1924, Česká grafická Unie
1923, B. Kočí
1923, B. Kočí
1922, Okres. osvět. sbor
1922, Česká grafická Unie
1922, I.L. Kober
1921, Jindřich Bačkovský
1921, Česká grafická Unie
1916, I.L. Kober
1914, I.L. Kober
1914, Český denník
1912, J. Otto
1909, B. Kočí
1909, I.L. Kober
1908, I.L. Kober
1907, František Bačkovský
1903, I.L. Kober
1895, I.L. Kober
1894, Emil Šolc
1862, sklad Jarosl. Pospíšila
1862, Tiskem a nákladem Antonína Augusty
1856, Kat. Jeřábková

nakladatel	Mladá fronta
edice	Národní klasikové ; sv. 25
rok vydání	1956
vydání	2.
místo	Praha
stran	214
rozměry	8°

V "Pohorské vesnici", kterou pokládala za své nejlepší dílo, sloučila Němcová tři světy: březnický zámek, Slovensko a Chodsko. Nejlépe z nich dovedla vystihnout a charakterisovat živel chodský, kde vytváří nejlepší osoby a scény z celého díla: vesnickou bábu, "jež sice nemá velikost babičky, ale má pravou ryzí tuhost staré Chodky" a divokého Pavla Srnu, "jenž je vůbec nejlepší postavou díla, protože se nedává zlákat na nepřirozenou půdu březnického zámku" (Zd. Nejedlý). Cenným přínosem knihy zůstávají myšlenky, které autorka vkládá do úst jednajících osob a které již předtím projevila v listech ze Šumavy: o úpadku přirozeného života, o výchově žen, jejichž bídný úděl sama v té době krutě pocitovala, o vzdělání vůbec, jako předpokladu uvědomění a osvobození lidu.